V letošním roce mi jedna nyní aktuálně bývalá kolegyně, kdo ví, třeba se zase vrátí:), doporučila k prolistování zajímavé internetové stránky - https://conovehonakopci.cz/ - a následně i http://www.domacimlekar.com/ - jelikož je zima, česnek, co jsem chtěl sadit, je v zemi, ostatní potenciální činnost je z větší části také hotovo a nic nehoří, navíc je brzy tma, tak mám roupy a řekl jsem si, že zkusím testovat něco z vyčteného.
Prozatím první pokus je domácí máslo - zatím ze dvou verzi - mléko z Běstviny za cenové náklady 10 kč/litr, nepasterizované a z Kraskova - cenové náklady 20 kč/litr, pasterizované.
Z prvního se mi podařilo s pomocí elektrického šlehače vyrobit přibližně 90 gramů másla, mléko bylo odstáté dva dny.
Druhé
jsem nechal tři dny a získal cca 120 gramů másla, v prvním případě byl
mezistupeň cca 0,5 litru smetany, v druhém 540 gramů. Kromě másla zůstalo také 385 ml podmáslí, které v této podobě již není k dostání, protože se prý změnily chuťové požadavky zákazníků, jelikož je to fakt dobré, připadá mi to jako žvásty.
V prvním případě jsem kombinoval šlehač na šlehačku a na dodělání ručně - šlehač to málem nezvládl, časová náročnost přes 0,5 hodiny.
Ruční šlehání se ukázalo efektivnější, byť časově náročnější - přibližně 20 - 25 minut do šlehačky a dalších cca 10 - 15 minut do másla.
Chuťově
výborné, pocitově skvělé, časově žádná hrůza, zvlášť když po večerech
není jinak až tak moc co dělat, finančně celkem v pohodě, jelikož i po
odstranění smetany nám stále zbylo mléko na pití či další zpracování.
Jsem zvědav, jestli se, ponechám-li mléko dále odstávat, utvoří další
várka smetany na další máslo, jelikož podle dostupných zdrojů by ze 5
litrů mohlo být získatelné až 220 gramů másla, zkusím pár dní čekat na
další várku smetany. Fotografie níže - fázi se smetanou jsem nefotil. :)
 |
| Ještě ne zcela hotová šlehačka |
 |
| Máslo a podmáslí |
 |
| Hrudka másla |
Čím déle pěstuji česnek, tím menší chuť mám dodržovat všechna užitečná a prospěšná doporučení, takže výsadbu převážné části česneku jsem letos dokončil už 27.10.
Co se týče prostoru na výsadbu, toho je tentokrát dost, dokonce mám i dostatek česneku střední a menší velikosti, který je použitelný, i když už ne ideální, na výsadbu, takže pokud se mi nebude chtít příliš prodávat, vysadím i část z něj, ale prozatím si dávám aspoň na čas pěstební pauzu a konečně se odhodlávám dát dohromady nějaké použitelné údaje z letošní sezóny.
Za dobu pěstování se odrůdy Havran a Havel dokázaly prosadit jako klíčová součást mých pěstitelských snah.
Srovnám-li tyto dvě konkrétní, těžko hledat vítěze, odrůda Havel má rok od roku stálejší výsledky, aspoň při mém způsobu pěstování to není váhový rekordman, ale podává stabilnější výsledky.
Na druhou stranu má větší kazivost.
Odrůda Havran má schopnost dosahovat extrémů - extrémně velkých i extrémně malých cibulí, je pálivější, esteticky atraktivnější, lepší trvanlivost a zákazníci ji preferují.
Ještě než přijdou číselné údaje - bohužel i po letech pěstování stále trpím nepořádností, takže u odrůdy Havran mohou být výsledky negativně zkresleny odrůdou Vekan, která dopadla jakž takž, ovšem ve srovnání s Havranem i Havlem znatelně hůře a jelikož se mi ji nedaří vždy spolehlivě identifikovat, tak mohlo dojít k přímíchání menších cibulí Havranu k Vekanu, tudíž u odrůdy Havran budu mít přesné údaje jen k česneku, který byl výběrové velikosti.
U odrůdy Havel, ačkoliv ji lze zaměnit s Bjetinem, tyto problémy nenastaly, protože malinkatých cibulí bylo tak zanedbatelné množství, že se mi to podařilo uhlídat.
Odrůda Havel - vysazeno 4593 stroužků o váze stroužků 38,836 kg a průměrné váze vysazených stroužků, 8,46 gramů (včetně 200 stroužků malé velikosti - o průměrné váze 4,47 gramů)
Z 4393 stroužků jsem sklidil přibližně 149,93 kg, z toho napadených 3,22 kg, z toho použitelné 1,18 kg. Během přípravy sadby byly objeveny i další napadené stroužky, o tom ale zase v jiném článku a nepochybuju, že občas jsme některé vadné stroužky přehlédli, při tom množství se to prostě přihodí.
Průměrná váha cibulí u odrůdy Havel na základě všech vysazených stroužků vychází 32,86 gramů.
Pokud uvážím průměrnou váhu evidovaných sklizených cibulí, tak jsou čísla komplikovanější, u prodaného česneku se mi to asi zcela přesně složit nepodaří, ale u česneku, který jsem ještě buď ještě neprodal nebo který jsem si třídil na sadbu, to jde poměrně snadno a průměrná váha vychází 131,66 kg ma 3548 cibulí, tedy 37,1 gramů.
U dohledatelného Havla prodaného před přípravou sadby mi vyšlo 13,42 kg a 378 cibulí, tedy průměrná váha 35,5 gramů.
Odrůda Havran - vysazeno 3181 stroužků o váze 24,05 kg, průměrná váha 7,54 gramů.
Kromě toho vysazeno 1072 stroužků o váze 4,57 kg, tedy průměrná váha stroužků 4,26 gramů.
Celkem sklizeno 125 kg? z 4253 stroužků - průměrná váha na základě všech vysázených stroužků 29,39 gramů.
Z toho 2000 stroužků získaných v průběhu přípravy sadby o průměrné váze 33,315 gramů.
Z důvodu zaměnitelnosti malých cibulí odrůd Havrana a Vekanu jsou přesnější údaje bohužel nedostupné.
Celková váha odrůd Havran a Havel - přibližně 275 kg.
Finální údaje o celkové sklizni zjistím až po zvážení odrůd Vekan a Bjetin, což ještě chvíli potrvá, bohužel to pravděpodobně nebude více než 50 kg, tedy mnou nadějně vyhlížená meta 400 kg nebude ani tentokrát úspěšně překonána. S ohledem na průměrnou váhu odrůd Havran a Havel jsem i tak za letošní rok docela spokojen.
V minulém příspěvku jsem si trochu zaplakal nad bramborovou sklizní a tak se budu tentokrát pro změnu veselit. :)
Září je období dozrávání jablek a jsem nadšen, že po loňské ochutnávce, kdy se urodilo první jablíčko, stoupla úroda z vysázených stromků o tisíce procent.
Stromky jsou to mladé, sázené v roce 2017 a i přes to některé z odrůd začínají plodit, u jiných budu muset patrně ještě nějaký čas počkat, třeba se dočkám za rok či dva, ale hlavní je, že už to začalo a každý rok, samozřejmě nepřijdou-li nepříznivivé klimatické podmínky, by to mohlo být lepší a lepší. :)
Cesta k vlastním jablkům byla trochu komplikovanější, než jsem si původně přál. Jabloně byly spolu s hrušněmi, kaštanovníky a ořešáky prvním, co jsem sázel před lety na nově koupený pozemek.
Staly se chyby, už si nepamatuji jaké konkrétně, každopádně první ovocné stromky, až na ořešáky, dopadly bídně. Málem jsem to vzdal, protože jsem podezřívál z neúspěchu hlavně růžovou spálu, která pravděpodobně byla za nutností důkladného seříznutí asijských hrušní, u dvou převládla podnož, u jedné srnky a třetí nakonec zarůstá náletem olší, ačkoliv jsem ji už dříve odepisoval, i přes to stále žije, úplné úmrtí hrušní konference a bohemia.
V daném okamžiku jserm rezignoval na jabloně a vsadil na slivoně, myslím, že své trable s neschopností dosáhnout solidní úrody švestek, jsem už také popisoval, naštěští jsem si po letech řekl, že to zkusím s jabloněmi znovu a dobře jsem udělal.
Vypadá to, že výsadba z roku 2017 se vesměs ujala, aspoň u vzrůstných podnoží, zákrsky, objednané pro jistotu, mají výsledky rozporné. Už došlo k nějakému úmrtí a je vidět, že nemalá část z nich živoří.
Pravdou je, že stromky obecně nechávám růst od doby koupě na divoko - koupeno jako špičáky, a do úpravy koruny se pustím nejspíše až další jaro a to asi jen odstraněním spodních větví.
Zatím mi to funguje, tak u toho, doufejme v rámci minimalismu budu moci zůstat.
Co mě s ohledem na průběh jara vedle jabloní velice kladně překvapilo - hrušně, ať už se z nich stalo cokoliv, letos mi poprvé vykvetly a světe div se, jeden ze stromů, nejvzrůstnější, dokonce zaplodil první hruštičku, jelikož v minulém roce bylo první jablko a letos jich budou kila, třeba se příští rok dočkám mnoha kilogramů hrušek, ale raději nebudu příliš předjímat. :)
Kromě první hr
ušky a jablek z prvních tří stromků, tipuju ontario, panenské české a buď ještě jedno ontario nebo matično, to si budu muset dozjistit, budou i letos mišpule a další novinkou kdoule.
Vedle toho po již popsaných neúspěších se slivoněmi způsobených otravnou pilatkou musím přidat, že začíná plodit vzrostlejší část trnkové živého plotu a slivoně vysazené na z
ahradě byly tak osypané, jako nepamatuji.
Kromě toho byly i nějaké ty broskve, opět osvědčené odrůdy, ale pár plodů i z jiných exemplářů.
Ovocná část zahrady mi tedy v tomto roce opravdu dělá radost a když to dobře dopadne, mohly by se příští rok přidat první moruše i třešně. Nu to se uvidí!
Tož tak ať nám to vše plodí a roste ku prospěchu nás, našich blížních, přátel a v neposlední řadě i ve prospěch přírody!
V letošním roce jsem věnoval nejvíce času bramborám, česneku a dýním. U posledních vlastně jen v době výsevu, pak už vůbec, něco z toho bude, ale o tom ve zvláštním příspěvku. O česneku toho jistě ještě napíšu dost, takže nyní k bramborám. Idea byla takováto - tam, kde byly minulý rok dýně, zasadil jsem letos brambory, abych mohl tento podzim bramborové záhony osadit česnekem, jelikož jde z mnoha zdrojů z hlediska česneku o perfektní předplodinu. Za léta pěstování se mi to docela potvrdilo, takže jsem si řekl, že to vyzkouším na velké ploše.
Bramborem jsem osadil 23 záhonů o délce od devíti do cca 20 metrů pomocí přerývání drnů rýčem a další tři a jeden zbytkový záhon pomocí grelinette, které se mi osvědčilo již v minulých letech. Sázel jsem pouze odrůdu Adélu, z důvodů spokojenosti v minulých letech a také pro její vlastnosti - nenáročná a odolná. Osázenou plochu bych mohl rozdělit na několik úseků, aktuálně zůstanu u dvou. První úsek, kde jsem přerýval všechno rýčem a ještě kypřil rycími vidlemi, jsem zasadil přibližně 130,43 kg sadbových brambor a sklidil 373,33 kg brambor.
Druhý úsek, sázeno s pomocí mamky a grelinette - zasadili jsme 31,42 kg a sklidil 82,55 kg.
Zatímco pomocí rýče a rycích vidlí jsem sázel brambory v období od 12. dubna do 15. května, nikoliv každý den, dohromady 19 dní včetně víkendů a samozřejmě i po práci, s grelinettem jsme 31 kg brambor zasadili během 3 hodin! Plocha přibližně 70 - 75 m2 + jeden zbytkový záhon.
Přes lehce nižší výnosy je grelinette výrazně efektivnější, pokud bych se vykašlal na rytí, mohlo to celé zabrat místo 19 dní jen 16 hodin, tedy vše během jednoho víkendu. S ohledem na to, že se nerozpadly v důsledku mírné zimy drny, by to asi zabralo více času, ale určitě ne tolik, jako přerývání. :)
Co bohužel grelinette urychlit nedokáže, to je sklizeň, tam nezbývá než použít rycí vidle. Se sklizní jsem začal 9.8. a skončil 8.9. 2020. 20 dní práce, někdy dvě či tři hodiny po práci, o víkendu dost často podstatnou část dne.
Co se povedlo - v letošním roce bylo snad v důsledku deštivého a chladnějšího jara ve srovnání s loňskem málo mandelinek, což mi ušetřilo mnoho času stráveného péči o porosty. Největší kousky dorostly někam ke 400 gramům, ale takové brambory byly spíše ojedinělé.
Z celkového množštví bylo povětšinou středních a větších brambor, tedy i s menšími, nikoliv nejmenšími, nějakých 290 kg. Dosavadní reference naznačují, že letošní rok u nás v kraji bramborám prostě nepřál a také se mohu utěšovat tím, že kdybych sklidil nějaké ideální množštví, řekně kolem tuny, ani bych to neměl kde uskladnit, takže to vlastně dobře dopadlo. :)
Co se nepovedlo - koncepce přerýváných vyvýšených a relativně úzkých záhonů se při použití dvou keříčků na šíři záhonu neosvědčila - výsledkem bylo velké množství zelených brambor, takové se sice dají použít na sadbu, ale i tak jde o zbytečné ztráty - z celkového množštví sklizených brambor bylo 90 kg zelených a dost často pěkných a velkých.
A předpoklad, že díky vyvýšenosti se budou brambory lépe dobývat se také nepotrvdil - nakopnuté brambory jsem sice míchal spolu s malými, takže přesné číslo nevím, nicméně 10 až 20 kg to klidně být mohlo.
Poučení do příště - dokud si nevypracuji méně časově náročnou a efektivnější metodu pěstování, omezím plochy brammbor někde kolem 100 - 150 m2, aby se to dalo zvládnout za 3-4 dny. Naštěstí se mi letos podařilo otestovat, že ačkoliv česnek brambory jako předplodinu má rád, k dobrým výsledkům stačí i méně - dobře připravená půda, zelené hnojení a snad i dřevěný popel.
Asi bych na to neměl úplně spoléhat, jelikož letošek byl klimaticky opravdu výjimečný, aspoň ve srovnání s minulými lety, i tak nezbývá než ověřovat další praxí.
Zajímavé zjištění - když to časově jde, snažím se brát ohled na měsíční fáze, letos to tak docela nevyšlo a tak jsem si mohl otestovat vliv dorůstajícího či ubývajícího měsíce na výnos, žádný výrazný rozdíl jsem nezaznamenal. :) Neodvážil bych se trvrdit, že vůbec neexistuje, ale asi to nebude to nejpodstatnější, co by hrálo vliv. Časem možná přidám i pár fotografií.
V této sezóně jsem pěstoval odrůdy Havran, Havel, Vekan a Bjetin. Se sklizní jsem začal začátkem července u Bjetinu a skončil 27.7.2020 s odrůdou Havel. Sklizeň se vyvíjela zajímavým způsobem.
Odrůda Bjetin, u které jsem byl zvyklý na trochu lepší výsledky, přinesla poměrně zklamání.
Vekan, ke kterému jsem se dostal v podstatě omylem, dopadl docela slušně.
Odrůdy Havel a Havran dopadly výborně, byť třeba první sklízený záhon Havrana mě především zpočátku spíše zasmušil, s každým dalším záhonem naštěstí byly výsledky optimistější.
Ačkoliv konečná data o sklizeném množství česneku nejspíše nebudu mít dříve, než na podzim, až začnu připravovat sadbový materiál, s ohledem na dosavadní vzorky získané z prodeje odhaduji, že by celková sklizeň mohla dosahovat 350 kg +, v lepším případě i přes 400 kg.
Snad se ve volném čase dostanu aspoň k posčítání a zvážení malých cibulí, ať mohu provést přesnější odhady u česneku sušeného v celku v sušárně.
Několik dalších pozitivních zjištění - brambory jsou opravdu výborná předplodina pro česnek, v podstatě veškerý Havel byl sázený v záhonech, kde byly v předchozím roce brambory.
Na druhou stranu většina česneku odrůdy Havran byla pro změnu v záhonech, které na rozdíl od bramborových záhonů důkladně zpracovaných dobýváním, prošly pouhým výsevem hořčice, jejím posekáním a následně prokypřením grelinette a odstraněním plevelu. Žádná orba ani přerývání záhonů, přesto byl výsledek více než uspokojivý.
Z toho mi do budoucna plyne to, že v příštích letech si brambory, už s ohledem na pravděpodobně velice ubohý výsledek letošního roku a spoustu zbytečné práce, ve větším měřítku odpustím a raději se spokojím s vhodně zvoleným zeleným hnojením případně něčím jiným nenáročným na pěstováním a kompatibilním s česnekem.
Ačkoliv jsem byl varovám kolegou zemědělcem z blízké vesnice, že zelené hnojení nezaryté do půdy pouze vyčerpá půdu a ničím nepřispěje, musím říci, že toto se mi v praxi nepotrvrdilo, i když je možné, že se zarytím by byly výnosy ještě lepší? Mohu srovnávat pouze záhony, kde byla hořčice před zimou jen malinkatá se záhony, kde vyrostla obvyklé velikosti a v tomto případě jsem žádné zásadní rozdíly nepozoroval. Jenže to celé komplikuje odlišná rotace plodin - v druhém případě pouze česnek, hořčice, česnek, v prvém česnek, brambory, hořčice, česnek.
Určitě pomáhá dlouhodobě budování půdní úrodnosti kravským hnojem. Velkou neznámou, proč bude těžké zobecňovat tento rok, je, že byl opravdu bohatý na srážky, s výjimkou března dubna, ale v tomto období česnek patrně ještě dokázal čerpat z vláhy získané v předchozích zimních měsících.
Další velkou neznámou je aplikace dřevěnoho popela. Velice se to doporučuje, použil jsem poměrně střídmou koncentraci, problém ovšem je, že zrovna v záhonech, které byly testovací - vždy jedna polovina s popelem a druhá bez, se mi ve zvýšené míře objevila sklerociová hniloba a zřejmě i háďátko. Ne až tak moc, aby to mělo zásadní vliv na celkový výsledek sklizně - odhaduji že sotva více než 200 z asi 13500 zasazených kusů, ale zrovna v místě, kde se choroby objevily ve větším, mi to hodně nabouralo testování. :)
Předběžné údaje o části sklizně - té již prodané - u česneku ze
sušárny, kde bývá převážně střední a větší česnek, zvláště u odrůd
Havran a Havel, se pohybovala průměrná váha cibulí u Havla obvykle mezi
35 až 46 gramy. U jedné várky mi vyšlo 57 gramů. ale to je natolik
odlišné, až se mi nechce věřit, že nedošlo k nějakému omylu. :)
U odrůdy Havran od 36 do 44 gramů.
U odrůdy Bjetin kolem 25 gramů.
U odrůdy Vekan 32 - 40 gramů.
Prodaný česnek všech zmíněných odrůd malé velikosti se pohyboval mezi 14 - 18 gramy
Jak velký byl výchozí materiál?
U odrůdy Havel 1903 stroužků o průměrné váze 9,03 gramů
1464 stroužků o průměrné váze 8,53 gramů
1029 stroužků o průměrné váze 8,05 gramů
U odrůdy Havran 351 stroužků o průměrné váze 7,1 gramů
1230 stroužků o průměrné váze 7,2 gramů
1000 stroužků o průměrné váze 8,32 gramů
600 stroužků o průměrné váze 7,25 gramů
U odrůdy Bjetin 708 stroužků o průměrné váze 7,07 gramů
300 stroužků o průměrné váze 7,9 gramů
300 stroužků o průměrné váze 6,1 gramů
400 stroužků o průměrné váze 6,2 gramů
100 stroužků o průměrné váze 5,6 gramů.
U odrůdy Vekan 1000 stroužků o průměrné váze 6,38 gramů.
U všech odrůd jsem odlámal pacibulky a provedl jedno spíše hrubší odplevelení. Výsledek odrůdy Bjetin může být zkrelsen tím, že jsem se k odplevení dostal nejpozději. Co se týče odlámání pacibulek, nejdůkladněji se mi podařilo u odrůdy Havel, trochu hůře u Havrana.
U zasazených stroužků menší velikosti mě poměrně příjemně překvapily jak odrůdy Havran, tak Havel, i přes průměrnou váhu zasazených stroužků 3,7 - 5,22 gramů narostlo docela slušné množství solidních cibulí, ovšem to může být zkresleno na vláhu vydatným rokem.
Prozatím vše, až budu mít další použitelné údaje o sklizni, doplním.
